Měsíčník o skutečné
a modelové železnici

Archivované číslo Železničního magazínu 2/2010

Vybrané příspěvky k tomuto vydání



Návštěvou v ZNLE Gliwice

Návštěvou v ZNLE Gliwice

ZNLE Gliwice, neboli Zakłady Naprawcze Lokomotyw Elektrycznych (opravny elektrických lokomotiv), se zabývají převážně opravami a rekonstrukcemi elektrických lokomotiv, zejména pro PKP CARGO. V posledním období se však firma zaměřila také na opravy motorových lokomotiv a jejich celků, na náhradní díly (dokonce i pro lodní průmysl), a to při větší orientaci na privátní dopravce a vlečkové provozy. A v roce 2009 překvapila vstupem na trh novostaveb, když vyrobila svoji první elektrickou lokomotivu - typu E6ACT - pojmenovanou Dragon.

Foto: Hlavním pracovištěm ZNLE, v němž lokomotivy procházejí opravami, je tato rozlehlá hala pro 40 stání, rozprostírající se na ploše 20 000 m2. V 80. letech minulého století, tedy v dobách velkých objemů přeprav socialistických PKP, sem bylo přistavováno až 270 lokomotiv na hlavní opravu ročně, nyní je v Gliwicích zpracováno zhruba 70 lokomotiv ročně. Snímek zachytil v různých fázích rekonstrukce (zprava) ET22-2017, 2016, 2015, 2014, 2007, EP09-021, ET22-2019 (v základním nátěru), ET22-2018 a neidentifikovanou EP09.

Snímek: Tomáš Kuchta

Elektrické lokomotivy řady HXD1 Čínských železnic

Elektrické lokomotivy řady HXD1 Čínských železnic

Firmy Siemens a Zhuzhou Electric Locomotive Company vyrobily sérii 220 těžkých dvoudílných nákladních lokomotiv řady HXD1 s nejnovějšími třífázovými trakčními pohony. Lokomotivy mají takové výkonové parametry, že ve dvojité trakci dopravují více než dvoukilometrový vlak ložený uhlím o celkové zátěži 20 000 tun!

Foto: Jeden ze zkušebních 10 000-tunových vlaků do Qinhuangdaa překračuje dne 31. 3. 2007 viadukt Shan Cheng Dong. V čele je stroj HXD10001, zatímco na konci vlaku HXD10002. Řady HXD1 až HXD3 se souhrnně nazývají 和谐, což se přepisuje jako Hexie a do češtiny lze přeložit jako Harmonie.

Snímek: Siemens

Rychlá železniční osobní doprava, díl 21.: náklady a výnosy podruhé

Rychlá železniční osobní doprava, díl 21.: náklady a výnosy podruhé

Železniční vozidla jsou ve srovnání se silničními pevnější a robustnější. To je základem jejich delší životnosti, dosahující zhruba kolem 30 let. Tato skutečnost má řadu dopadů na hospodaření s vozidly.

Foto: EC vlaky, sestavené z tlakotěsných vozů ČD řad Ampz, WRmz a Bmz, vedené mezi Prahou a Vídní lokomotivami řady 1216 ÖBB bez přepřahání v pohraniční stanici, jsou dokladem nejen kvality (rychlosti a pohodlí) moderní železniční dopravy, ale i její vysoké hospodárnosti. ČD na těchto vlacích uplatňují své nejmodernější vozy pro rychlost 200 km/h až na jih Rakouska i daleko na sever Německa. Zároveň ČD výhodně využívají za příznivě nízký pronájem (umožněný nákupem velké série vozidel s minimální údržbovou náročností) elektrické lokomotivy partnerského dopravce. Docílení velkého denního běhu lokomotiv, nepřerušo-vaného čekáním v pohraničních stanicích na vhodný vlak zpět, je zásadním opatřením ke snížení nákladů vlakové dopravy. Na snímku vlak EC 172 „Vindobona“ Wien - Hamburg s Taurusem 1216 210 v Ústí nad Orlicí dne 11. 5. 2009.

Snímek: Tomáš Kuchta

Úprava továrenského modelu  754 004-0 ZSSK

Úprava továrenského modelu 754 004-0 ZSSK

Po opadnutí prvotnej eufórie z uvedenia novinky rakúskej firmy Modelleisenbahn holding (ROCO) - modelu rušňa rady 754 vo farbách ZSSK a ČD - a po jej dôkladnejšom porovnaní s predlohou si možno niektorí majitelia dali otázku, ako tento, nie celkom vydarený model, vylepšiť. Objektívne hodnotenie z pohľadu prepracovania niektorých detailov totiž tento model radí do kategórie „Hobby“. Dnes vám predstavíme výsledok snahy o „zušľachtenie“ tohto, pre modelárov a zberateľov v našich končinách určite zaujímavého modelu, v podaní Ing. Pavla Füleho zo Zvolena.

Foto: Prestavba zmenšeného stroja 754.004 ZSSK započala úpravou strechy skrine - kde boli demontované pôvodné sitá ventilátorov a nahradené skutočným prepletaným mosadzným sitom, vystrihnutým do tvaru kruhov, okraje ktorých prekryl medený drôtik.

Snímek: Ing. Matej Horváth

Ústecký kraj Království železnic

Ústecký kraj Království železnic

Začátkem roku otevřelo Království železnic první část rozestaveného kolejiště, jež se bude po svém dokončení rozkládat na ploše cca 1 000 m2 a bude znázorňovat zjednodušenou železniční síť České republiky. Již krátce po zahájení provozu, v létě loňského roku, vzbudila tato expozice (od počátku prezentovaná jako největší modelové kolejiště v České republice) vzrušené polemiky zejména „odborné“ části veřejnosti, která upozorňovala (a stále ještě upozorňuje) na nejrůznější nedostatky a autorům vytýkala amatérské pojetí realizovaných kolejišť. Poznamenejme, že provoz Království železnic byl zahájen se třemi samostatnými kolejišti H0, o celkové ploše přes 100 m2. Ta neznázorňují konkrétní krajinu ani prostředí, nemají výraznější dominanty a hlavním magnetem je proto zejména denní a noční provoz různých vlakových souprav. Zajímalo nás, zda se tvůrci z některých kritických ohlasů poučili a jak se podařilo zrealizovat první desítky metrů čtverečních Česka tohoto projektu.

Foto: Pohled na žst. Most. Staniční budova byla zhotovena dle skutečnosti. V pozadí je patrný povrchový důl, vlevo pak přestěhovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie. V dolní části snímku je zachycena tramvajová trať Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova. Modely zde jsou však pouze statické, na znázorněném úseku není možné realizovat modelový provoz.

Snímek: SIMAK Studio


Železniční magazín 2/2010
A mnohem více!